Poznámky k soudu o výškovou regulaci pro Šantovka Tower



Včerejší soudní jednání u Krajského soudu Ostrava, pobočka Olomouc, o žalobě Office Park Šantovka, s.r.o. na Statutární město Olomouc kvůli výškové regulaci územního plánu, mělo poměrně rychlý průběh.

V úvodu vystoupil právník žalobce a zdůraznil především rozpor mezi přijatou výškovou regulací a ochranou pohledů na MPR od Velkomoravské - až v závěru soudu jsem pochopil, že šlo o klíčový moment. Právní zástupce města m.j. poukázala na to, že územní plán v přijaté podobě je legitimním výsledkem proběhlého dohadování všech stran.

Poté probíhalo výběrové, přesto asi hodinu trvající čtení spisu. Soudkyně Berková prokázala pozoruhodonou orientaci v problematice územního plánu a troufám si tvrdit, že v současné době je vedle autora územního plánu, 'hlavní architekty Olomouce bez kompetencí' Křenkové a kolegyně Galíkové čtvrtou osobou, která územní plán Olomouce skutečně zná. Doporučila m.j. všem zúčastněným, aby si text územního plánu přečetli a nepřímo tak vyslovila pochvalu jeho autorovi.

A co jsme se dozvěděli v závěrečné řeči od soudce Gottwalda?

Žalobce poukázal na to, že i současná výšková regulace na ploše Mila 20/24m způsobuje úplné zakrytí pohledu na MPR od Velkomoravské a že regulativ 20/24 tedy nezajišťuje ochranu MPR. Vizualizace, které to prokazují, jsou součástí odůvodnění ÚP.

Soudce Gottwald toto potvrdil a poukázal i na speciální regulativ umožňující technologické nástavby na administrativních budovách do výšky 27 m s otázkou, jaký je z hlediska ochrany dálkových pohledů na MPR rozdíl mezi administrativní či jinou budovou. (Toto kulišácké zvýšení výškové hladiny, které si vymohl investor na politicích při projednávání ÚP, by mělo být propříště poučením, že nesystémově ustupovat může mít značné důsledky).

Soud tedy považuje výškovou hladinu v ÚP v lokalitě Mila za věcně neodůvodněnou.

Při tom podle mého názoru ale pominul, že výšková hladina je stanovována i z jiných důvodů než ochrana MPR - třeba z důvodu celkové urbanistické kompozice - což byl asi pravý důvod výškové hladiny 20/24 - držet výškovou hladinu stávající zástavby obklopující centrum - a že tato výšková modelace se v územních plánech obvykle neodůvodnuje pro každou jednu konkrétní plochu, ale souhrnně.

Soudce Gottwald uvedl, že ve stanoviscích Ministerstva kultury se argumentuje jen pohledem od Velkomoravské - a tam se ochrana MPR výškovou regulací územního plánu neprokázala. Že v některých jiných vyjádřeních se sice mluví o mnoha jiných pohledech na MPR, ale relevantní posouzení bylo provedeno jen pro pohled z Velkomoravské. Nepřímo tak naznačil, že kdyby měl v ruce relavantní dokument o který by se mohl věcně opřít, výsledek soudu by byl zřejmě jiný.

Kdo nezná soudní spis nemůže posoudit, jestli se ve spisu skutečně nenajde jiné odborné vyjádření, o které by se dalo opřít. Proč ale v tom soudu nevěřit. Jediným publikovaným dokumentem o kterém vím, že popisuje a prokazuje odborně, že by Šantovka Tower poškodila MPR, je vyjádření vědecké rady NPÚ. To ale nemá podrobnost, kterou by bylo možné vztáhnout ke konkrétní výškové regualci na konkrétní ploše. Naopak podrobná vyjádření NPÚ Olomouc sice obsahují řadu skutečností, ale otázku dálkových pohledů dostatečně neprokazují, blízkým pohledům z a na MPR se nevěnuje vůbec mimo Dolního náměstí, a neobsahují hodnocení vlivu ŠTW na hmotovou a prostorovou strukturu historického jádra - všechny tyto posouzení by mohly být pro stanovení výškové regualce relevantní. Náš posudek (Pejpek-Martinka-Spusta >> zde a zde ) popisuje urbanistické a architektonické účinky ŠTW na MPR, není však komplexním odborným-památkářským zhodnocením a k ploše bývalého Mila se vztahuje jen nepřímo.

Soud uvedl také pro laika zajímavou věc, že za kvalitu stanovisek dotčených orgánů nese vpodstatě odpovědnost pořizovatel územního plánu (nevím zda jsem zde přesný, ale tento smysl vyjádření soudu mělo).

Otázkou platnosti či neplatnosti vyhlášení ochranného pásma MPR se soud nezabýval. Soudce uvedl ale v té souvislosti pozoruhodné vyjádření - a doufejme, že si toho všimne i stavební úřad a jeho památkáři - že tak velká stavba uvažovaná těsně u MPR by měla logicky vliv na MPR a proto posoudit památkové hledisko by bylo relevantní i v případě, kdyby ochranné pásmo neexistovalo.

Srovnejme to se snahou Oddělení památkové péče ve svých stanoviscích veškerá pro ŠTW nepohodlná fakta a souvislosti zamlčovat či eliminovat.

Soud tedy výškovou regulaci pro plochy bývalého Mila zrušil. Návrh na zrušení dalších podmínek pro zástavbu v ploše 03/056P, konkrétně  blokové struktury zástavby, pořízení územní studie včetně vymezení pozemků veřejného prostranství, podmíněné přípustnosti staveb pro obchod nad 2500 m2, požadavky na rozvoj lokality jako městského centra a  požadavky na rozvoj funkčně smíšeného městského charakteru, krajský soud zamítl.

Zrušení výškové regulace ale vstoupí v platnost až v lednu 2016. Soud při vědomí toho, že při zrušení výškové regulace hrozí stavba Šantovka Tower, se tedy rozhodl neponechat Městskou památkovou rezervaci bez ochrany. Dá se z toho dovodit, že soud si je vědomý veřejného zájmu a právního stavu, který Městská památková rezervace představuje.

Soud vytvořil časový prostor proto, aby Statutární město Olomouc výškovou regulaci a v širším smyslu ochranu MPR napravilo.
 

komentáře (1)

Please login to comment