Třetí souhlas olomouckých magistrátních památkářů pro Šantovka Tower

3. června 2016 vydal Odbor památkové péče olomouckého magistrátu v pořadí 3. souhlasné stanovisko památkářů pro Šantovka Tower. 

Dokument je k dispozici zde: http://www.proolomouc.cz/…/2016/07/stanovisko-STW-Kauerova-…


NPÚ ÚOP Olomouci zaslalo dne 22. června 2016 Krajskému úřadu v Olomouci podnět k přezkumu.

První dojem z listování 48 stranami dokumentu je, že daleko víc než o běžné posouzení stavebního záměru z hlediska památkové legislativy jde o argumentaci zkušeného právníka ve prospěch stavby. Prosíme proto odbornou veřejnost z oborů památkové péče, urbanismu a správního práva o vaše komentáře.


Dvě předchozí stanoviska památkové péče olomouckého magistrátu zrušil pro nezákonnost krajský úřad a potvrdily to tato následující řízení:

• první rozhodnutí KÚOK ( ze dne 23.1. 2014, čj. KUOK 8022/2014)

se vztahuje k první variantě rozhodnutí Magistrátu města ve věci Šantovka Tower (závazné stanovisko ze dne 3.10. 2013,čj. SMOL /183376/2013/OS/PP/Ka). Proti rozhodnutí byla uplatněna u krajského soudu žaloba, která byla zamítnuta (usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10.4. 2014 č.j. 22 A 39/2014 – 44), následně byla podána kasační stížnost, která byla také zamítnuta (rozsudek nejvyššího správního soudu ze dne 8. července 2015, č.j. 10 As 97/2014 – 127)

• druhé rozhodnutí KÚOK (ze dne 12.2. 2015, č.j. KÚOK 14886/2015) se vztahuje k druhé variantě rozhodnutí magistrátu města ve věci Šantovka Tower. Proti rozhodnutí byla podána ke krajskému soudu žaloba, soud žalobu odmítl (usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.5. 2015, č.j. 65 A22/2015-54)s tím, že odvolacím orgánem je Ministerstvo kultury, dále bylo podáno odvolání k Ministerstvu kultury, který jej zamítl jako nepřípustné (rozhodnutí ze dne 8.6. 2015 č.j. MK 34 601/2015 OPP), žadatel podal proti zamítnutí odvolání rozklad. Ministr kultury dne 21.10.2015 pod č.j. MK 62770/2015 OLP odložil podnět k povedení přezkumného řízení.

• dne 22.9.2015 podala Office Park Šantovka s.r.o. ústavní stížnost proti rozsudku NSS ze dne 8.7.2015 č.j. 10 As 97/2014-127 a usnesení KS ze dne 10.4.2014 č.j. 22 A 39/2014-44. Nález ústavního soudu spisová značka: I.ÚS 2866/15 ze dne 14. 3. 2016 - ústavní stížnost byla zamítnuta.

Stanovisko magistrátních památkářů k Šantovka Tower opět zrušeno pro nezákonnost

12. 2. 2015 vydal Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor kultury a památkové péče rozhodnutí Č.j. KUOK 14886/2015, kterým  ruší závazné stanovisko Magistrátu města Olomouce, odboru stavebního, oddělení památkové péče ze dne 12.9.2014, č.j.
SMOL/193620/2014/OS/PP/Ka. Za krátkým výrokem rozhodnutí následuje odůvodnění na 11 stránkách.

Jinými slovy - Krajský úřad zrušil už druhé nezákonné stanovisko magistrátních památkářů ve stejné věci - projektu výškové budovy v těsné blízkosti Městské památkové rezervace Olomouc. 

Nabíledni je otázka - kolik nezákonných stanovisek za sebou může úřad vydat, aniž by se cokoliv stalo? 


Citace ze zrušujícího rozhodnutí:

... Z tohoto důvodu musí být výrok jasný a srozumitelný, přesný a určitý, neboť pouze tato část rozhodnutí je závazná. Tyto požadavky však výrok přezkoumávaného závazného stanoviska nesplňuje, neboť připouští z hlediska zájmů státní památkové péče stavbu dle neexistující projektové dokumentace, na neexistujícím pozemku (pozemek parc. č. st. 1289 neexistuje) a neuvádí ve výčtu pozemků všechny parc. č. pozemků, na kterých bude stavba včetně sítí umístěna (není uveden pozemek parc. č. 114/5 v k.ú. Olomouc-město). Výrok přezkoumávaného závazného stanoviska je proto nepřezkoumatelný pro jeho nejednoznačnost a neurčitost a tedy nezákonný.
 
... V dosavadní praxi hodnotil správní orgán I. stupně navržené záměry z hlediska jejich dopadu na památkovou hodnotu MPR, nyní posuzoval navrženou stavbu z hlediska její unikátnosti, vztahu stavby k neexistující nové čtvrti a kvality architektury.
 
... Výrok přezkoumávaného závazného stanoviska je proto nepřezkoumatelný pro jeho nejednoznačnost a neurčitost a tedy nezákonný.
 
... Z výše uvedeného je zřejmé, že správní orgán I. stupně postupoval právně nepředvídatelným způsobem. Jeho rozhodnutí je tak v rozporu s ústavně chráněným principem právní jistoty.
 
... Absence řádného odůvodnění v napadeném závazném stanovisku představuje z pohledu přezkoumávajícího orgánu rozpor napadeného závazného stanoviska s právními předpisy a činí je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
 
... Pokud se správní orgán I. stupně uchýlil v tomto směru k pouhému ničím nepodloženému a nezdůvodněnému konstatování, že vizualizace předložené NPÚ nelze zohlednit jako důkaz, zatížil v této části své závazné stanovisko nepřezkoumatelností. Zde nutno uvést, že žádný právní předpis nezakazuje NPÚ použít cizí vizualizace.
 
... právní orgán I. stupně nevysvětlil, proč respektuje názor prof. Ing. arch. Ivana Rullera ze dne 11.3.2014, a ignoruje jiná stanoviska, která měl k dispozici, např. dopis generální ředitelky NPÚ ze dne 24.9.2013 č.j. NPÚ-310/56310/2013, ve kterém sděluje správnímu orgánu I. stupně stanovisko Vědecké rady generálního ředitele NPÚ. Přičemž vědecká rada generálního
ředitele NPÚ je vrcholným specializovaným poradním orgánem pro posuzování nejsložitějších odborných otázek památkové péče, skládá se z předních odborníků z oblasti architektury, dějin umění a památkové péče.
 
... Neposouzením dopadu zamýšlené novostavby na hodnoty památkové rezervace správní orgán I. stupně postupoval nejen v rozporu s ust. § 14 odst. 3 zákona o státní památkové péči ale i ust. § 50 odst. 3 správního řádu. Jeho odůvodnění je účelové, bez řádné argumentace.
 

Poznámky k soudu o výškovou regulaci pro Šantovka Tower



Včerejší soudní jednání u Krajského soudu Ostrava, pobočka Olomouc, o žalobě Office Park Šantovka, s.r.o. na Statutární město Olomouc kvůli výškové regulaci územního plánu, mělo poměrně rychlý průběh.

V úvodu vystoupil právník žalobce a zdůraznil především rozpor mezi přijatou výškovou regulací a ochranou pohledů na MPR od Velkomoravské - až v závěru soudu jsem pochopil, že šlo o klíčový moment. Právní zástupce města m.j. poukázala na to, že územní plán v přijaté podobě je legitimním výsledkem proběhlého dohadování všech stran.

Poté probíhalo výběrové, přesto asi hodinu trvající čtení spisu. Soudkyně Berková prokázala pozoruhodonou orientaci v problematice územního plánu a troufám si tvrdit, že v současné době je vedle autora územního plánu, 'hlavní architekty Olomouce bez kompetencí' Křenkové a kolegyně Galíkové čtvrtou osobou, která územní plán Olomouce skutečně zná. Doporučila m.j. všem zúčastněným, aby si text územního plánu přečetli a nepřímo tak vyslovila pochvalu jeho autorovi.

A co jsme se dozvěděli v závěrečné řeči od soudce Gottwalda?

Žalobce poukázal na to, že i současná výšková regulace na ploše Mila 20/24m způsobuje úplné zakrytí pohledu na MPR od Velkomoravské a že regulativ 20/24 tedy nezajišťuje ochranu MPR. Vizualizace, které to prokazují, jsou součástí odůvodnění ÚP.

Soudce Gottwald toto potvrdil a poukázal i na speciální regulativ umožňující technologické nástavby na administrativních budovách do výšky 27 m s otázkou, jaký je z hlediska ochrany dálkových pohledů na MPR rozdíl mezi administrativní či jinou budovou. (Toto kulišácké zvýšení výškové hladiny, které si vymohl investor na politicích při projednávání ÚP, by mělo být propříště poučením, že nesystémově ustupovat může mít značné důsledky).

Soud tedy považuje výškovou hladinu v ÚP v lokalitě Mila za věcně neodůvodněnou.

Při tom podle mého názoru ale pominul, že výšková hladina je stanovována i z jiných důvodů než ochrana MPR - třeba z důvodu celkové urbanistické kompozice - což byl asi pravý důvod výškové hladiny 20/24 - držet výškovou hladinu stávající zástavby obklopující centrum - a že tato výšková modelace se v územních plánech obvykle neodůvodnuje pro každou jednu konkrétní plochu, ale souhrnně.

Soudce Gottwald uvedl, že ve stanoviscích Ministerstva kultury se argumentuje jen pohledem od Velkomoravské - a tam se ochrana MPR výškovou regulací územního plánu neprokázala. Že v některých jiných vyjádřeních se sice mluví o mnoha jiných pohledech na MPR, ale relevantní posouzení bylo provedeno jen pro pohled z Velkomoravské. Nepřímo tak naznačil, že kdyby měl v ruce relavantní dokument o který by se mohl věcně opřít, výsledek soudu by byl zřejmě jiný.

Kdo nezná soudní spis nemůže posoudit, jestli se ve spisu skutečně nenajde jiné odborné vyjádření, o které by se dalo opřít. Proč ale v tom soudu nevěřit. Jediným publikovaným dokumentem o kterém vím, že popisuje a prokazuje odborně, že by Šantovka Tower poškodila MPR, je vyjádření vědecké rady NPÚ. To ale nemá podrobnost, kterou by bylo možné vztáhnout ke konkrétní výškové regualci na konkrétní ploše. Naopak podrobná vyjádření NPÚ Olomouc sice obsahují řadu skutečností, ale otázku dálkových pohledů dostatečně neprokazují, blízkým pohledům z a na MPR se nevěnuje vůbec mimo Dolního náměstí, a neobsahují hodnocení vlivu ŠTW na hmotovou a prostorovou strukturu historického jádra - všechny tyto posouzení by mohly být pro stanovení výškové regualce relevantní. Náš posudek (Pejpek-Martinka-Spusta >> zde a zde ) popisuje urbanistické a architektonické účinky ŠTW na MPR, není však komplexním odborným-památkářským zhodnocením a k ploše bývalého Mila se vztahuje jen nepřímo.

Soud uvedl také pro laika zajímavou věc, že za kvalitu stanovisek dotčených orgánů nese vpodstatě odpovědnost pořizovatel územního plánu (nevím zda jsem zde přesný, ale tento smysl vyjádření soudu mělo).

Otázkou platnosti či neplatnosti vyhlášení ochranného pásma MPR se soud nezabýval. Soudce uvedl ale v té souvislosti pozoruhodné vyjádření - a doufejme, že si toho všimne i stavební úřad a jeho památkáři - že tak velká stavba uvažovaná těsně u MPR by měla logicky vliv na MPR a proto posoudit památkové hledisko by bylo relevantní i v případě, kdyby ochranné pásmo neexistovalo.

Srovnejme to se snahou Oddělení památkové péče ve svých stanoviscích veškerá pro ŠTW nepohodlná fakta a souvislosti zamlčovat či eliminovat.

Soud tedy výškovou regulaci pro plochy bývalého Mila zrušil. Návrh na zrušení dalších podmínek pro zástavbu v ploše 03/056P, konkrétně  blokové struktury zástavby, pořízení územní studie včetně vymezení pozemků veřejného prostranství, podmíněné přípustnosti staveb pro obchod nad 2500 m2, požadavky na rozvoj lokality jako městského centra a  požadavky na rozvoj funkčně smíšeného městského charakteru, krajský soud zamítl.

Zrušení výškové regulace ale vstoupí v platnost až v lednu 2016. Soud při vědomí toho, že při zrušení výškové regulace hrozí stavba Šantovka Tower, se tedy rozhodl neponechat Městskou památkovou rezervaci bez ochrany. Dá se z toho dovodit, že soud si je vědomý veřejného zájmu a právního stavu, který Městská památková rezervace představuje.

Soud vytvořil časový prostor proto, aby Statutární město Olomouc výškovou regulaci a v širším smyslu ochranu MPR napravilo.
 

PF 2015


Přeji všem kolegům a čtenářům KAOL, ať se Vám v 2015 dobře daří. 

Omlouvám se zároveň, že mých příspěvků na blogu kaol je a bude pomálu, neboť z koníčku KAO je kůň ProOlomouc a zatupitelstvo. Běžné příspěvky proto budou na FB zde www.facebook.com/KAOLCZ a zde www.facebook.com/ProOlomouc, důležitější odborné se budu snažit dávat sem. KAOL je ale otevřený všem kolegům - je to na Vás.

k diskuzi o hlavním architektovi

vzkaz z FB:  Nemohli byste něco udělat s tím, aby nám nadále v Olomouci neprznili architekturu 19. století? Tentokrát to schytal dům U zlaté koule. Nešla by prosadit nějaká vyhláška, aby na rekonstrukce a opravy fasád domů z doby 1850 - 1938 dohlížel městaký architekt a korigoval je?

poznámky k ÚR pro Spirituálii


ověřovací vizualizace poskytnutá KAO účastníkem územního řízení, zpracovaná Odborem koncepce a rozvoje jako součást vyjádření č.j. SMOL/096444/2014/OKR/UPA/Kre, uvolněná magistrátem až po termínu tiskové konference


1.
vyhodnocení námitky účastníka řízení č. 2.  Nesoulad předmětné stavby s regulačním plánem MPR Olomouc

Předmětem památkové ochrany MPR Olomouc dle RP MPR je:
- hlavní městské dominanty v blízkých i dálkových pohledech
- historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová struktura
 
Územní řízení:
- bere v úvahu vyhodnocení vybraných dálkových pohledů neuvedených v RP MPR - příloha č. 1 dokumentace Posouzení dálkových pohledů na objekt Spirituália předložená stavebníkem
 
- nebere v úvahu vyhodnocení vybraných dálkových pohledů uvedených v RP MPR a pohledů z historických dominant  (vyjádření č.j. SMOL/096444/2014/OKR/UPA/Kre ze dne 26.5.2014 zpracované OKR), které obsahuje zákresy hmoty objektu Spirituália do dálkových pohledů ze stanovišť definovaných v schématu dálkových pohledů v RP MPR Olomouc a v pohledech z historických dominant s odůvodněním, že se nejedná o dotčený orgán v předmětném územním řízení. 
citace závěru z vyjádření:
"Z prověření vyplývá, že objekt "Spirituália" se v dálkových pohledech z uvedených stanovišť projevuje v siluetě MPR v měřítku odpovídajícím historickým dominantám, vytváří novou dominantu a mění tak charakter siluety MPR, v některých případech vstupuje do  přímého vztahu s historickými dominantami a mění tvar jejich siluety. Odbor koncepce a rozvoje má tedy zato, že není splněn požadavek RP MPR na maximální možnou ochranu a zachování účinků siluety MPR uplatňující se v dálkových pohledech."
 
 
Stavební úřad nedisponuje odborníky na posouzení problematiky dodržení zákonných požadavků památkové ochrany stanovených v RP MPR, s výjimkou pracoviště Odd. památkové péče, které se ovšem posuzením záměru Spirituália ve vztahu k předmětu ochrany MPR nezabývalo viz sdělení č.j. SMOL/105937/2014/OS/PP/Ka ze dne 15.5.2014. 


Územní řízení tedy:
- neobsahuje úplné odborné vyhodnocení dálkových pohledů na městské dominanty
- neobsahuje žádné odborné vyhodnocení blízkých pohledů na městské dominanty
- neobsahuje žádné odborné vyhodnocení vlivu navrhovaného objektu "Spirituália" na prostorovou a hmotovou strukturu MPR. 

územní rozhodnutí pro věž Spirituália


Vizualizace publikovaná na http://olomoucky.denik.cz  .. dle územního rozhodnutí má mít věž výšku 53 m, nikoliv 45 m jak prezentoval investor

Dne 26. 9. 2014 vydal Magistrát města Olomouce, Odbor stavební územní rozhodnutí č. 127/2014 (Č. j. SMOL/186243/2014/OS/US/Cer) na akci BEA OLOMOUC - 1.ETAPA - SPIRITUÁLIA

" ... I.etapa bude zahrnovat stavbu „Spirituália“ která bude umístěná při ulici Kavaleristů severovýchodně od stávající budovy BEA centrum, jenž se nachází na st. parcele č. 2484.
Spirituália bude solitérní objekt, který bude tvořit dominantu budoucího veřejného parku, který bude vymezen dalšími etapami dostavby areálu BEA Olomouc podél třídy Kosmonautů a ulice Vejdovského a řekou Moravou. Hlavní funkci navrhované stavby bude kultura (65% podlažní plochy), doplňkovými funkcemi budou administrativa (31% podlažní plochy) a veřejné stravování (4% podlažní plochy).
Objekt Spirituália je navržen jako geometricky čistý tvar rotačního hyperboloidu. Kruhová základna objektu bude mít průměr 30,0 m, úroveň 1. NP bude na kótě ± 0,000 = 212,55 m n. m., úroveň vyhlídky (střechy) na kótě + 48,5 m a nejvyšší bod obvodového pláště bude na kótě + 53,0 m.
Materiálově bude stavba řešena jako ocelová nosná konstrukce opláštěná sklem. Založení stavby bude na pilotách.
1. NP bude obsahovat hlavní vstup, předsálí a víceúčelovou halu, která bude na výšku dvou pater. Ve 2.NP bude nástupní a výstavní prostor a ochoz víceúčelové haly, ve 3. – 6.NP budou situovány administrativní prostory a klubovny, v 11.NP sociální zázemí kavárny, ve 12.NP kavárna a na střeše vyhlídková plošina. V 1. PP bude umístěno technické a sociální zázemí objektu."


V územním rozhodnutí se stavební úřad vypořádal s námitkou č. 2 jednoho z účastníků územního řízení "Nesoulad předmětné stavby s regulačním plánem MPR Olomouc" (na str. 16) takto: 

jak se schvaluje reklama na památkově chráněném objektu

V reakci na článek Opravený dům U Zlatého jelena hyzdí obří logo banky. Památkáři ho schválili, lidé kroutí hlavou uveřejněný na www.olomouc.cz a uvádějící, že: 

" Je to obludnost. Tak hodnotí řada Olomoučanů obří logo banky, která se usidluje v přízemí opraveného domu U Zlatého jelena. Barevný nápis umístěný do vstupního oblouku historického měšťanského domu ovšem nevadí státním ani radničním památkářům. Lidé i odborníci ale nad cedulí kroutí hlavou."

vydal NPÚ v Olomouci Tiskovou zprávu k článku na serveru www.olomouc.cz ve věci osazení označení banky na domě U Zlatého jelena.


KAO v té souvislosti položil řediteli olomouckého NPÚ panu Františku Chupíkovi otázky:
• Mohl byste prosím čtenářům blogu www.kaol.cz osvětlit stručně pravidla, podle kterých se schvaluje reklama v městské památkové rezervaci?
• Případně, mohl byste uvést, zda podle Vašeho názoru má smysl, aby reklamu ‘hlídal’ ještě hlavní architekt - pokud taková funkce bude v Olomouci zřízena - či zda stačí posouzení prostřednictvím orgánu státní památkové péče?


Následně jsem získal k uveřejnění dopis Františka Chupíka adresovaný redaktorovi serveru Olomouc.cz, ve kterém osvětluje, z jakých principů vychází NPÚ při posuzování reklam na historických objektech:

Vážený pane redaktore,
 
o skutečnosti, že Vám v článku „Opravený dům U Zlatého jelena hyzdí obří logo banky. Památkáři ho schválili, lidé kroutí hlavou“ šlo o věcnou debatu, můžeme mít oprávněné pochybnosti. Podle mého názoru se „věcná debata“, resp. objektivní pohled na věc vytváří na základě shromáždění pokud možno všech relevantních podkladů či vyslechnutí vícero zainteresovaných stran a shromáždění vícero příkladů daných realizací, a nikoliv pouze výběrově. Také v rámci Vámi proklamované věcnosti („objektivity“) předpokládám, že zmiňovaný dokument NPÚ-391/42509/2014 jste měl v době přípravy článku k dispozici, když jste v něm tvrdil následující: „Označení banky, tedy i sporná cedule, podle dokumentu, který má redakce k dispozici, získala i dobrozdání Národního památkového ústavu, konkrétně Jana Kubeše, majícího na starosti památkovou rezervaci.“ Přes tyto vážné pochybnosti si dovoluji reagovat na Vaše dotazy.
 
Obecná metodika NPÚ zabývající se výhradně problematikou posuzování záměrů firemních označení neexistuje. Stručným způsobem se k ní vyjadřuje pouze metodická publikace Kuča Karel, Kučová Věra: Principy památkového urbanismu. Státní ústav památkové péče, Praha 2000, str. 35 až 36 (z ní uvádíme zejm. následující: „Osvětlovací zařízení, svítidla, státní a firemní znaky, názvy orgánů, institucí či provozoven, firemní tabule, vývěsky, výtvarná díla a další informační označení budov musí být umísťována tak, aby co nejméně ovlivnila vzhled stavby a nerušila architektonickou kompozici průčelí a jeho významné detaily. Jejich velikost musí být omezena na nejmenší možnou míru. Doporučuje se uplatňovat tradiční materiály a formy (dřevěné, kovářské, kamenické, keramické a štukatérské výrobky) střídmého estetického vzhledu. ... Větší reklamní zařízení (reklamní tabule, celoplošné reklamy na štítech obytných budov, poutače, neonové reklamy) jsou v chráněném území velmi nežádoucí a neměla by být povolována.“).

z tisku • investor Šantovka Tower žaluje Olomouc


článek v iDnes  >> zde

" ... MF DNES má k dispozici rozsáhlou argumentaci, na jejíž bezmála třiceti stranách advokát Šantovky Martin Mládek žalobu na město postavil. Cíl je jasný. Zjednodušeně řečeno zrušit konkrétní omezení, která v novém plánu vybudování Šantovky Tower brání.
Developerům však nejde jen o sporný věžák. Zastupitelstvem schválený dokument, jenž určuje budoucnost města na desítky let dopředu, skrze omezení výšky staveb blokuje i jejich další plány, které v bývalém areálu podniku Milo mají.
Z argumentace k žalobnímu návrhu totiž vyplývá, že kromě mrakodrapu měly původně na pozemcích nedaleko centra Olomouce stát i zhruba čtyřicetimetrové administrativní budovy. I to je však aktuálně nemožné. Nový územní plán, který nahradil dokument z druhé poloviny 90. let, v této části města povoluje stavby vysoké maximálně třiadvacet, výjimečně sedmadvacet metrů.
Advokát Mládek přitom soud upozorňuje, že vedení města o výškách chystaných staveb vědělo již od roku 2008 a že těmto plánů pod podmínkou „vysoké architektonické úrovně“ vyjádřilo podporu.
„Bohužel dříve deklarovaná podpora ze strany města se již neopakuje. Naopak. Město do přípravných prací vstoupilo s návrhem nového územního plánu, který ve výsledné a schválené podobě znemožňuje realizaci rozvoje území v podobě, které město řadu let vyjadřovalo podporu. Původní záměry nový územní plán redukuje až na polovinu původních hodnot, aniž by bylo možné seznat důvody pro tak náhlý a dramatický obrat,“ píše k žalobě advokát developerů. ...."


Otázka pro čtenáře KAO zní - jaké mohou být důvody žaloby:

• zrušením platnosti části územního plánu o výškové regulaci vytvořit časové okno, ve kterém nebude platit opět žádná výšková regulace, a protlačit potom přes spolupracující stavební úřad, který ignoruje památkovou ochranu, územko,

• nebo vysoudit na Olomouci odškodné s odůvodněním, že v r. 2008 rada města záměr (ovšem poněkud jiný) svým vyjádřením podpořila,

.. nebo vás napadá jiné vysvětlení?

nový územní plán schválen • konec projektu Šantovka Tower

Olomoučtí zastupitelé dnes schválili nový územní plán.

Územní plán je nejen odborný, ale především politický dokument. Přestože KAO koncept i návrh územního plánu z mnoha důvodů kritizoval, nemáme dnes dost informací, abychom mohli odhadovat, jak bude uplatňován a naplněn. 

Schválení územního plánu také znamená, že investor Šantovka Tower nestihne získat pro svůj projekt územní rozhodnutí. Několikaletý zápas veřejnosti za ochranu hodnot olomouckého historického jádra je, co se týká Šantovka Tower, vybojován!

Nejasné jsou zatím šance menší věže Spirituália.

informace o novém projednávání záměru Šantovka Tower

Z odpovědí stavebního odboru na žádost o informace dle zákona 106/1999 Sb. vyplývá:

• 28. 4. 2014 podává zástupce investora Šantovka Tower žádost o vydání závazného stanoviska Oddělení památkové péče 

• 13. 5. 2014 podává zástupce investora Šantovka Tower žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby. Dnem podání žádosti bylo zahájeno územní řízení.

• 4. 6. 2014 bylo stavebním odborem vydáno usnesení o přerušení územního řízení (přerušení řízení pro předběžnou otázku). Předběžná otázka spočívá v udělení výjimky z vyhlášky 501/2006 Sb. (fakticky se jedná o odstupové vzdálenosti). Na základě podaného odvolání proti tomuto usnesení probíhalo odvolací řízení - jak odvolací řízení dopadlo nebylo stavebním odborem sděleno.

• 5. 6. 2014 vypravila odborná organizace státní památkové péče, Národní památkový ústav (NPÚ), vyjádření pro Magistrát města Olomouce ve věci zamýšlené výškové stavby Šantovka Tower v ochranném pásmu městské památkové rezervace Olomouc

• 10. 6. - investor byl Oddělením památkové péče vyzván k zaujetí stanoviska k vyjádření NPÚ

• 20. 6. - zástupce investora požádal o prodloužení lhůty k zaujetí stanoviska do 31. 8.

• 24. 6. - krajský úřad byl požádán magistrátním Oddělením památkové péče o prodloužení zákonné lhůty pro vydání závazného stanoviska do 30. 9. 2014


Z poskytnutých informací dále vyplývá:

• žadatelem o územní rozhodnutí je společnost Office Park Šantovka s.r.o., zastoupená jednateli: Richard Morávek, Mgr. Luděk Schmidt, Ivan Gerši

• investora v územním řízení zastupuje na základě plné moci společnost ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., zastoupená předsedou představenstva ing. arch. Pavlem Vrbou

• Statutární město Olomouc (dle podpisu zastoupené asi primátorem Majorem) udělilo společnosti ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., plnou moc .. ' aby za mne činil právní úkony nutné pro vydání závazného stanoviska - podání žádosti a další úkony v řízení, převzetí závazného stanoviska, vzdání se práva na odvolání proti rozhodnutí, podání odvolání proti rozhodnutí u Magistrátu města Olomouce, odboru památkové péče ve věci "Šantovka Tower - dokumentace pro územní" rozhodnutí ve věci výstavby inženýrských objektů na parcelách č. 114/3, 124/7 a 132/1   Zmocnění nabývá platnosti dne 17. 4. 2014 a jeho platnost končí dne 17. 4. 2015. ' 

z tisku • Kraj má zájem o Hanácká kasárna. Chce tam archiv, obchod i Evropský dům

článek z Deníku.cz  >> zde

reakce na FB ProOlomouc  >> zde 
... O kasárna by mělo armádu požádat především město Olomouc. Ne kvůli prodejně regionálních potravin, Evropskému domu nebo jiným nápadům, které působí jako když pekli pejsek s kočičkou dort, nebo jako plán na dotační pomník. Ale především kvůli tomu, že město bude muset někam přesunout své úředníky z prodaných domů a z drahého nesmyslu NAMIRO. Kasárna jsou skvěle přístupná nejen hromadnou dopravou, mají vlastní možnost parkování i potenciál pro veřejné funkce, jaký nemá a už nebude mít žádná stavba v centru Olomouce.

k tomu na KAO  >> zde 

Host (Jan Žůrek):
Tady nějaké příklady, jak jsou podobné budovy užívány pro kulturní a kreativní průmysly, aniž by tam byla nutná finanční injekce jen z veřejných rozpočtů - za zmímku stojí především projekt Nové synagogy v Žilině, která se renovuje za přispění dobrovolníků, dárců a to pod vedením lidí z kulturního uzlu Stanica: http://www.novasynagoga.sk/
V Plzni se v návaznosti na projektu ,,Evropského města kultury" renovuje řada prostor, které budou slouží jako rezidenční centra, ateliéry či multifunkční sály. V Brně se pracuje na projektu ,,Káznice", která by měla být sídlem nejen pro kulturní instituce, ale také pro designéry, architekty, kulturní manažery, tvůrce počítačových her, aj., více zde: http://www.culturenet.cz/aktuality/kreativni-brno-studie-proveditelnosti/n:15399/
Jak vidno, podobné věci se nemusejí dít jen v ,,Západní Evropě", ovšem debata o významu kulturních a kreativních průmyslů tady chybí. Byť má pro jejich rozvoj Olomouc mimořádný potenciál.

Prohlášení KAO k výzvě rektora UP


Klub architektů Olomoucka vítá výzvu rektora Univerzity Palackého pana Jaroslava Millera, které přichází za pět minut dvanáct.

Připojujeme se k názoru, že o výškové stavbě Šantovka Tower, a dodáváme i o výškové stavbě Spirituália, které chtějí investoři postavit u městské památkové rezervace, je potřeba vést debatu. Je třeba dokončit odbornou diskuzi nad úplnými podklady, aby bylo možné podrobněji a úplněji zhodnotit urbanisticko-architektonický a kulturně-hodnotový dopad výškových staveb na památkově chráněné historické jádro. A nebyla dosud vedena ani širší veřejná debata o potkávání se starého s novým, o památkové ochraně unikátního historického jádra Olomouce, o kulturních hodnotách i o dopadu výškových staveb na ekonomický potenciál města. Tyto znalosti, které daleko přesahují pocity líbí-nelíbí, jsou potřeba pro zodpovědné rozhodování o tom, jestli jsou stavby Šantovka Tower a Spirituálie ve veřejném zájmu či nikoliv.

KAO je připraven se debaty o Olomouci a výškových stavbách účastnit, a dodat jí v rámci svých možností odborné argumenty.

Rektor Univerzity Palackého vyzval k diskusi o mrakodrapu Šantovka Tower


Rektor Jaroslav Miller vyzval k nestranné a otevřené diskusi o plánované výškové stavbě Šantovka Tower v Olomouci. Zúčastněným stranám navíc nabízí, že univerzita by se stala hostitelem a průvodcem debat a setkání na toto téma.

Rektor připomněl, že výstavba výškových budov v historické metropoli Moravy je již delší dobu závažným společenským tématem. Letos na konci ledna olomoucký krajský úřad zrušil závazné stanovisko vydané magistrátem města, které se vztahuje k realizaci novostavby Šantovka Tower. Tímto krokem se proces schvalování výstavby další výškové budovy v Olomouci vrátil na svůj začátek.

„Očekával jsem, že takto získaný prostor bude využit všemi zúčastněnými aktéry k otevření oficiální diskuse na téma výškových budov v Olomouci. S jistým znepokojením však sleduji opětovně se množící spekulace a neověřené zprávy týkající se realizace této výškové stavby,“ uvedl Miller.

Zdůraznil, že budoucí tvář města je tématem, které naše společnost musí umět podrobit veřejné diskusi. „Proto vyzývám všechny zúčastněné strany, v čele se zástupci olomoucké samosprávy, ke standardní, otevřené a dostatečně dlouho trvající diskusi, ve které by se dostalo slyšení všem možným názorům, námětům či výhradám všech zainteresovaných stran,“ napsal rektor ve svém prohlášení, které by mělo debatu odstartovat.

http://www.zurnal.upol.cz/nc/zprava/news/2554/